IV.ÚS 59/12 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu D. T. M., bez právního zastoupení, ve věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod č.j. 2 T 137/2004-159 a rozhodnutí nespecifikovaného soudu pod neúplnou č.j. 23 T /2006-73, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se na Ústavní soud obrátila se svým podáním, v němž uvedla, že dne 17. září 2009 požádala Okresní soud v Teplicích o prominutí zbytkové doby zákazu řízení motorových vozidel, který jí byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č.j. 2 T 137/2006-159, následně rozsudkem nespecifikovaného soudu č.j. 23 T /2006-73; do dne podání k Ústavnímu soudu však nedostala žádné usnesení či vyrozumění.

K rukou psanému podání byl přiložen koncept strojem (PC) psané ústavní stížnosti sepsané Mgr. M. G., advokátkou, datovaný v Opavě dne 16. června 2007. Uvedené datum bylo přeškrtnuto a rukou nadepsáno datem 3. ledna 2012. Strojem psaná ústavní stížnost se týkala rozhodnutí Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. července 2006, č.j. 2 T 137/2004, a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. srpna 2006, č.j. 4 To 462/2006. K tomu bylo opět rukou dopsáno: Usnesením č.j. 30 Nt 2625/2007-75; ze dne 4. listopadu 2011 byla zamítnuta obnova řízení v trestní věci zdejšího soudu sp. zn. 2 T 137/2004; doručeno dne 21. listopadu 2011.

Z lustra Ústavního soudu bylo zjištěno, že uvedený koncept ústavní stížnosti byl Ústavnímu soudu předložen dne 26. června 2007, věc byla vedena pod

sp. zn. II. ÚS 1622/07

, a odmítnuta usnesením ze dne 25. července 2007; respektive o doplnění k uvedené věci rozhodl Ústavní soud samostatným usnesením ze dne 18. září 2007, pod

sp. zn. III. ÚS 2430/07

.

Z informace kanceláře Mgr. M. G. Ústavní soud zjistil, že tato advokátka navrhovatelku v současné době nezastupuje.

Podání navrhovatelky nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nebylo z něj patrné, čeho se přesně navrhovatelka domáhá (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), rovněž absentovalo povinné právní zastoupení (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), podání nebylo Ústavnímu soudu doručeno v příslušném počtu stejnopisů (§ 34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Proto byla navrhovatelka vyzvána dopisem ze dne 11. ledna 2012, doručeným jí dne 20. ledna 2012, aby vady podání odstranila a k tomu jí byla stanovena lhůta v trvání 20 dnů od doručení výzvy. Současně jí byly poskytnuty informace o náležitostech ústavní stížnosti a možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru. Dále byla navrhovatelka poučena, že nebudou-li v uvedené lhůtě vady podání odstraněny, bude její podání odmítnuto podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ve stanovené lhůtě nebyly vady podání odstraněny, ani nebyla Ústavnímu soudu od navrhovatelky k věci doručena žádná písemnost.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

S ohledem na uvedené okolnosti proto nezbylo, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2012

JUDr. Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka