II.ÚS 1840/11 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 28. prosince 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., bez právního zastoupení, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2011 sp. zn. 19 Co 37/2011 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 9. 2010 sp. zn. 50 C 540/2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 22. 6. 2011 byla Ústavnímu soudu stěžovatelem, prostřednictvím advokátky Mgr. R. P., doručena ústavní stížnost, v níž se domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Podáním ze dne 25. 10. 2011 právní zástupkyně stěžovatele Mgr. R. P. informovala Ústavní soud o tom, že stěžovatele již nadále nezastupuje, neboť došlo k ukončení smlouvy o poskytování právních služeb. Proto Ústavní soud následně přípisem ze dne 8. 11. 2011 stěžovatele vyzval k odstranění vady ústavní stížnosti v podobě absentujícího právního zastoupení.

Dne 21. 11. 2011 byla advokátkou JUDr. D. P. Ústavnímu soudu předložena plná moc, kterou jí stěžovatel udělil pro účely zastupování před Ústavním soudem v nyní posuzované věci. Nicméně dne 8. 12. 2011 Ústavní soud obdržel sdělení JUDr. P. o tom, že ke dni 7. 12. 2011 došlo k ukončení právního zastoupení stěžovatele z její strany. Proto Ústavní soud přípisem ze dne 9. 12. 2011 stěžovatele opětovně vyzval k odstranění této vady ústavní stížnosti, a to ve lhůtě do 19. 12. 2011 s výslovným poučením, že neobdrží-li Ústavní soud v příslušné lhůtě plnou moc, kterou pro účely zastupování před Ústavním soudem udělí některému z advokátů, bude jeho podání odmítnuto.

Jak zjistil soudce zpravodaj z poštovní dodejky, uvedená výzva byla stěžovateli doručena fikcí (ust. § 49 o. s. ř.) dne 23. 12. 2011, když stěžovatel na jím uvedené adrese nebyl od 12. 12. 2011 zastižen, přičemž ta mu byla téhož dne vhozena do poštovní schránky. Vzhledem k tomu, že v Ústavním soudem stanovené soudcovské lhůtě (do 19. 12. 2011) nebylo možno odstranit vytýkané vady ústavní stížnosti, vyčkal soudce zpravodaj uplynutí přiměřené doby (a to i vzhledem k tomu, že stěžovatel byl již v předmětném řízení vyzýván k odstranění téže vady ústavní stížnosti a nepochybně mu tak byl znám požadavek obligatorního právního zastoupení), nicméně ani dne 28. 12. 2011 informační systém Ústavního soudu neevidoval žádné další podání stěžovatele.

Za této situace, kdy stěžovatel výzvě k odstranění vad v určené lhůtě nevyhověl, nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, usnesením odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. prosince 2011

Eliška Wagnerová, v. r.

soudce zpravodaj