IV.ÚS 2916/11 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. M., proti nespravedlivému odsouzení a popírání základních lidských práv ve výkonu trestu odnětí svobody, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 30. září 2011 nazvaným jako "Žaloba pro porušování zákona a lidského práva" se domáhal zásahu Ústavního soudu. Stěžovatel požadoval odškodnění 10 milionů Kč za to, že je kriminalizován a neustále jsou popírána jeho základní lidská práva, a to především Krajským soudem v Plzni (1 T 4/2006). Jeho lidská práva a svobody jsou porušována tím, že ve výkonu trestu odnětí svobody nejsou dostatečně zajištěny jeho životní potřeby a zdravotní péče.

Stěžovatel poukazuje na mezinárodní soudy a na nepovolení obnovy řízení, pro kterou svědčí nové skutečnosti. Stěžovatel hodlal prokázat svoji nevinu výslechem celé řady svědků před soudem. Dále uvedl, že již nebude žít v České republice, vzdá se i občanství a bude žít na uvedené adrese ve Slovenské republice (doložil písemné potvrzení), kde má zajištěný příjem ze zaměstnání a chce se starat o svoji rodinu (družku a 6 dětí), která se ocitla v nepříznivé sociální situaci. Ve výkonu trestu nemá žádné kázeňské problémy a poukázal na udělené odměny. Ze zdravotních důvodů nemůže být zařazen pro výkon zaměstnání, přesto nad rámec svých povinností vykonává úklidové práce. Stěžovatel v obsáhlém podání nesouhlasil se závěry obecných soudů, že nesplnil podmínky pro podmíněné propuštění z výkonu trestu, aniž by vznesl návrh, jak má Ústavní soud rozhodnout.

Z obsahu ústavní stížnosti a připojeného rozhodnutí vyplynulo, že usnesením Okresního soudu Plzeň město ze dne 17. srpna 2011(3 PP 156/2011-52) byla zamítnuta žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. září 2011 (9 To 437/2011) stížnost stěžovatele zamítl jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu.

Dle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Podání také zjevně nebylo sepsáno advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc zvolenému advokátovi. Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem o Ústavním soudu (§ 30 odst. 1), byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena, pod následky plynoucími z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, lhůta k odstranění vad podání v trvání 20 dnů. Stěžovatel byl současně poučen, že pro zastupování v řízení před Ústavním soudem lze požádat Českou advokátní komoru na adrese ČAK - pobočka Brno, Kleinův palác, Nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno, o určení advokáta (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).

Výzva k odstranění vad, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena 6. října 2011 a ve lhůtě stanovené Ústavním soudem (tj. do 26. října 2011) na ni reagoval přípisem označeným jako "Doplnění k žalobě", ale dosud vytknuté vady neodstranil. Ústavnímu soudu nezbylo, než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 31. října 2011

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj