III.ÚS 1514/11 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 9. června 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. K., takto: Dne 24. 5. 2011 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele, kterým napadá údajné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2011 č. j. 21 Cdo 2310/2010-85. Výše označené usnesení Nejvyššího soudu ČR navrhovatel k podání nepřipojil.
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 1514/11 · Ústavní soud České republiky: V předmětném podání navrhovatel není zastoupen advokátem na základě speciální plné moci [§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž jeho podání nesplňuje ani obsahové, ani formální náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Full text
Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. K., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 24. 5. 2011 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele, kterým napadá údajné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2011 č. j. 21 Cdo 2310/2010-85. Výše označené usnesení Nejvyššího soudu ČR navrhovatel k podání nepřipojil.
V předmětném podání navrhovatel není zastoupen advokátem na základě speciální plné moci [§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž jeho podání nesplňuje ani obsahové, ani formální náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Navrhovateli je z mnoha předchozích řízení před Ústavním soudem a z poskytnutých poučení o náležitostech ústavní stížnosti, kterých se mu v souvislosti s vadami těchto návrhů v minulosti dostalo, nepochybně velmi dobře známa povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci. O náležitostech návrhu a předpokladech pro jeho projednání byl Ústavním soudem opakovaně poučen (např. v řízení ve věci
sp. zn. III. ÚS 272/08
,
III. ÚS 1387/09
,
III. ÚS 1051/10
,
III. ÚS 3059/10
).
Ústavní soud již v usnesení ze dne 6. 10. 2010
sp. zn. III. ÚS 2822/10
konstatoval, že v řízení o ústavní stížnosti téhož navrhovatele není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o podmínkách a předpokladech řízení o ústavní stížnosti dostávalo navrhovateli v každém jeho jednotlivém řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích řízeních u Ústavního soudu. Nelze totiž opomenout, že navrhovatel do doby rozhodování o předmětném návrhu podal k Ústavnímu soudu celkem 66 podání, které byly Ústavním z valné většiny odmítnuty pro vady návrhu, ačkoli navrhovateli zaslané informace byly objektivně způsobilé vysvětlit a doložit zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem.
Proto je formální setrvání na požadavku vždy nového, avšak obsahově shodného poučení postupem neefektivním.
Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2011
Jan Musil
soudce zpravodaj