IV.ÚS 1377/11 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 17. května 2011 ve věci ústavní stížnosti M. G. G., proti rozhodnutí ředitele Věznice v Opavě takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 12. 5. 2011 byl Ústavnímu soudu doručen v záhlaví uvedený návrh stěžovatelky, jímž se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí.

Ústavní soud toto podání nejprve přezkoumal z hlediska formálních náležitostí. Shledal, že stěžovatelka nedoložila zastoupení advokátem [srov. ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], takže její podání nesplňuje náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Pokud podmínka sepisu návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem advokátem není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z řady předchozích řízení před Ústavním soudem však vyplývá, že stěžovatelka, která podala již pět ústavních stížností, byla opakovaně a dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Již několikráte Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad návrhu tkvících v nedostatku právního zastoupení vyzýval (v řízeních IV. ÚS 1828/09,

II. ÚS 3051/09

,

IV. ÚS 63/10

,

IV. ÚS 3222/10

). Za zmíněnou dobu byla tedy stěžovatelka opakovaně a dostatečně informována o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla v řízení o ní advokátem také zastoupena.

Ústavní soud dospěl k závěru, že s ohledem na poznatky takto stěžovatelkou v dřívějších řízeních získané není již třeba, aby poučení o náležitostech ústavní stížnosti bylo jí formalisticky znovu a znovu zasíláno u každé z jejích dalších ústavních stížností.

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

V projednávané věci tak Ústavní soud shledal důvody pro přiměřenou aplikaci § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh pro jeho vadnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že naříkané rozhodnutí ředitele věznice jí bylo doručeno dne 28. 4. 2011; lhůta k podání nyní již řádné a advokátem sepsané ústavní stížnosti jí proto stále ještě běží.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 17. května 2011

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj