II.ÚS 1103/11 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 18. dubna 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1) V. V. a 2) J. V., "v kauze sp. zn. 6 C 52/2000", takto: Dne 13. 4. 2011 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelek označené jako "blanketní ústavní stížnost v kauze 6 C 52/2000". Ústavní stížnost vykazovala obsahové a formální vady [stěžovatelky nebyly dle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") právně zastoupeny, když požádaly Ústavní soud o "přidělení ustanoveného zástupce", v podání rovněž absentovalo označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně garantovaných základních práv či svobod stěžovatele, popis rozhodných skutečností, včetně označení jím napadených rozhodnutí obecných soudů]. Ústavní soud však vzhledem k níže uvedenému nevyzýval stěžovatelky k jejich odstranění.
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 1103/11 · Ústavní soud České republiky: Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem (ust. § 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 72 odst. 3 a 5 zákona o Ústavním soudu).
Full text
Ústavní soud rozhodl dne 18. dubna 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1) V. V. a 2) J. V., "v kauze sp. zn. 6 C 52/2000", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 13. 4. 2011 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelek označené jako "blanketní ústavní stížnost v kauze 6 C 52/2000". Ústavní stížnost vykazovala obsahové a formální vady [stěžovatelky nebyly dle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") právně zastoupeny, když požádaly Ústavní soud o "přidělení ustanoveného zástupce", v podání rovněž absentovalo označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně garantovaných základních práv či svobod stěžovatele, popis rozhodných skutečností, včetně označení jím napadených rozhodnutí obecných soudů]. Ústavní soud však vzhledem k níže uvedenému nevyzýval stěžovatelky k jejich odstranění.
V dané věci podaly již dříve stěžovatelky ústavní stížnost, vedenou u Ústavního soudu pod
sp. zn. IV. ÚS 1978/07
, která byla Ústavním soudem dne 1. 8. 2007 odmítnuta pro neodstranění vad ústavní stížnosti (absence povinného právního zastoupení).
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona Ústavním soudu začíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud zjistil (z odůvodnění usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1978/07
, informací z aplikace InfoSoud, data vydání rozhodnutí Městského soudu v Praze, a sdělení vedoucí kanceláře senátu 6 C Obvodního soudu pro Prahu 5), že předmětné řízení sp. zn. 6 C 52/2000 bylo evidenčně ukončeno dne 2. 7. 2008. Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem (ust. § 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 72 odst. 3 a 5 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2011
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj