Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 3567/10 ECLI:CZ:US:2011:4.US.3567.10.1 AI generated

IV.ÚS 3567/10 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 3567/10
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci stěžovatele JUDr. P. J., právně zastoupeného JUDr. Ladislavem Lamačem, advokátem, Palackého 4, Olomouc 2, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2007 sp. zn. značky 29 Odo 1081/2004, takto:

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 3567/10 · Ústavní soud České republiky: Pro výše uvedené byla ústavní stížnost v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci stěžovatele JUDr. P. J., právně zastoupeného JUDr. Ladislavem Lamačem, advokátem, Palackého 4, Olomouc 2, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2007 sp. zn. značky 29 Odo 1081/2004, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 15. 12. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, který Ústavní soud posoudil jako ústavní stížnost ve smyslu § 72 a následující zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, kteréžto bylo v dané věci posledním opravným prostředkem ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Nutno přitom poznamenat, že toto v rozhodnutí Ústavní soud posuzoval k ústavní stížnosti stěžovatele z hlediska ústavnosti již jednou - první ústavní stížnost stěžovatel Ústavnímu soudu doručil 9. 5. 2007 - když tato byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2010

sp. zn. IV. ÚS 1176/07

jako zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je však oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Ze shora uvedeného je přitom zjevné, že tato v pořadí druhá stížnost je podána po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty od doručení posledního procesního prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu nabylo právní moci 13. 3. 2007).

Pro výše uvedené byla ústavní stížnost v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj