Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 1476/10 ECLI:CZ:US:2010:2.US.1476.10.1 AI generated

II.ÚS 1476/10 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 1476/10
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Statutárního města Brna, IČ: 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, zastoupeného JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2009, č. j. 30 C 228/2008-53, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2010, č. j. 19 Co 194/2009-74, takto:

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 1476/10 · Ústavní soud České republiky: Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatel využil možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání. To může být shledáno přípustným podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. O dovolání dosud nebylo rozhodnuto, ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Statutárního města Brna, IČ: 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, zastoupeného JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2009, č. j. 30 C 228/2008-53, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2010, č. j. 19 Co 194/2009-74, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozsudků vydaných ve sporu o zaplacení náhrady za užívání pozemků jako veřejného prostranství.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a z hlediska přípustnosti. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.

V rámci obstarávání podkladů pro rozhodnutí soudce zpravodaj předložil ústavní stížnost k vyjádření účastníkům a vedlejšímu účastníku řízení a požádal o spisový materiál. Městský soud v Brně jej v následném přípise informoval, že stěžovatel proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí krajského soudu podal také dovolání s tím, že ve stávající chvíli soud prvého stupně čeká s odesláním věci dovolacímu soudu pouze na to, zda bude uhrazen poplatek z dovolání. V civilní kanceláři 30 C Městského soudu v Brně soudce zpravodaj dne 5. 8. 2010 ověřil, že soudní poplatek byl skutečně uhrazen a spis bude postoupen Nejvyššímu soudu České republiky.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatel využil možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání. To může být shledáno přípustným podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. O dovolání dosud nebylo rozhodnuto, ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně zůstane stěžovateli zachována i poté, co Nejvyšší soud rozhodne o jeho dovolání.

Za dané situace musel soudce zpravodaj návrh vyhodnotit jako nepřípustný a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2010

Jiří Nykodým

soudce zpravodaj