Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 1947/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1947.10.1 AI generated

I.ÚS 1947/10 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 1947/10
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Dne 8. 7. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jež nesplňovala základní formální náležitosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatel, jenž byl ze strany Ústavního soudu poučen o formálních náležitostech kladených na ústavní stížnosti již mnohokrát, se tentokráte na Ústavní soud obrátil poté, co mu byl Českou advokátní komorou určen podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokát (a to k tomu, aby posoudil přípustnost a důvodnost ústavní stížnosti).

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 1947/10 · Ústavní soud České republiky: Dne 8. 7. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jež nesplňovala základní formální náležitosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatel, jenž byl ze strany Ústavního soudu poučen o formálních náležitostech kladených na ústavní stížnosti již mnohokrát, se tentokráte na Ústavní soud obrátil poté, co mu byl Českou advokátní komorou určen podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokát (a to k tomu, aby posoudil přípustnost a důvodnost ústavní stížnosti).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 8. 7. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jež nesplňovala základní formální náležitosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatel, jenž byl ze strany Ústavního soudu poučen o formálních náležitostech kladených na ústavní stížnosti již mnohokrát, se tentokráte na Ústavní soud obrátil poté, co mu byl Českou advokátní komorou určen podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokát (a to k tomu, aby posoudil přípustnost a důvodnost ústavní stížnosti).

Ze sdělení advokátky Mgr. H. M. doručeného Ústavnímu soudu dne 12. 7. 2010, jakož i z ústavní stížnosti samé, však plyne, že tato nebyla jmenovanou advokátkou sepsána, neboť stěžovatel zastává názor, že zákonnou podmínkou zahájení řízení o ústavní stížnosti není sepis ústavní stížnosti advokátem. Mgr. H. M. je proto stěžovatelem zmocněna zastupovat stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, ale pouze toliko v intencích jeho přesných instrukcí.

Za této procesní situace byl Ústavní soud nucen stěžovatelovo podání podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Stěžovateli bylo totiž minimálně v rámci odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2010,

sp. zn. IV. ÚS 177/10

, dostatečně vysvětleno, jaký smysl má povinné zastoupení stěžovatele advokátem před Ústavním soudem. Stěžovatel to však evidentně a opětovně odmítá respektovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2010

Vojen Guttler v. r.

soudce zpravodaj