III.ÚS 1377/10 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti J. W., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 11. 5. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno rukou psané podání, v němž stěžovatel brojil proti způsobu, jakým orgány činné v trestním řízení naložily s trestním oznámením, jež stěžovatel podal v létě roku 2009 a sděloval v něm podezření ze spáchání trestného činu útisku dle § 237 tr. zák. blíže neurčenou osobou. Stěžovatel vyjádřil nesouhlas se závěry Policie ČR a státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Chebu i Krajského státního zastupitelství v Plzni, podle nichž ke spáchání trestného činu nedošlo.

Podání stěžovatele nesplňovalo náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel zejména nebyl zastoupen advokátem (§§ 30, odst. 1, 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel učinil v nedávné době již dvě podání zatížená obdobnými vadami, která byla projednána pod

sp. zn. IV. ÚS 715/09

a

I. ÚS 3215/09

. Stěžovatel byl v každém z uvedených případů Ústavním soudem vyzván, aby vady svého podání ve stanovené lhůtě odstranil. Konkrétně jde o výzvy ze dne 31. 3. 2009 a 17. 12. 2009, jejichž součástí bylo i obsáhlé poučení o náležitostech ústavní stížnosti včetně právního zastoupení.

Soudce zpravodaj proto zvažoval, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, jestliže je s ohledem na předchozí řízení zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku nyní projednávaného podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení.

Podle soudce zpravodaje je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání, jak je konstruován v § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem v nedávné době dostatečně poučen. S následky neodstranění vad podání byl stěžovatel navíc seznámen i v usnesení ze dne 11. 5. 2009

sp. zn. IV. ÚS 715/09

, a v usnesení ze dne 8. 2. 2010

sp. zn. I. ÚS 3215/09

, jimiž byla jeho předchozí podání odmítnuta právě pro neodstraněné vady. Skutečnost, že si je stěžovatel povinného zastoupení dle § 30 a násl. zákona o Ústavním soudu vědom, je zřejmá i z dalšího řízení probíhajícího u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 1040/10

, v němž je stěžovatel zastoupen advokátkou.

Za této situace se jeví nadbytečným, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání. Je třeba zdůraznit, že stanovení lhůty k odstranění vad dle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu nemůže být zneužíváno k faktickému prodlužování lhůty k podání ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu stěžovateli, kteří jsou si náležitostí návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti evidentně vědomi.

V projednávané věci soudce zpravodaj dále nemůže přehlédnout ani skutečnost, že podání stěžovatele směřuje proti odložení trestního oznámení policejním orgánem a proti navazujícím přezkumným rozhodnutím státního zástupce. Ústavní soud již v řadě obdobných případů konstatoval, že usnesením o odložení trestní věci dle § 159a tr. řádu nelze jakkoli zasáhnout do základních práv osob, které podaly trestní oznámení či se považují za poškozené trestným činem. Nikdo totiž nemá základní právo na to, aby byl jiný trestně stíhán. Soudce zpravodaj odkazuje namátkou na usnesení ve věci

sp. zn. I. ÚS 445/05

,

III. ÚS 921/06

,

II. ÚS 349/06

,

III. ÚS 585/07

,

III. ÚS 264/08

,

III. ÚS 221/08

,

I. ÚS 2794/09

,

I. ÚS 3040/09

a další, dostupná v databázi NALUS.

S ohledem na výše uvedené by i v případě, že by ústavní stížnost bylo možné projednat meritorně, došlo bezpochyby k jejímu odmítnutí pro zjevnou neopodstatněnost dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Za dané situace soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2010

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj