Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 3369/09 ECLI:CZ:US:2010:3.US.3369.09.1 AI generated

III.ÚS 3369/09 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 3369/09
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti Hotelu Evropa CZ a. s., se sídlem v Praze, Václavské náměstí 25, zastoupeného Mgr. Markem Ježkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Jablunkovská 40, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 48 Nc 1202/2008 ze dne 20. 10. 2009, takto:

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 3369/09 · Ústavní soud České republiky: Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti Hotelu Evropa CZ a. s., se sídlem v Praze, Václavské náměstí 25, zastoupeného Mgr. Markem Ježkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Jablunkovská 40, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 48 Nc 1202/2008 ze dne 20. 10. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.

Tímto rozhodnutím, jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojených příloh (příkazu Exekutorského úřadu Praha 6 k úhradě nákladů exekuce ze dne 28. 7. 2009, námitek stěžovatele proti uvedenému příkazu ze dne 24. 8. 2009 a obsahu napadeného usnesení ze dne 20. 10. 2009) byly zamítnuty námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 21. 7. 2009 č. j. 025 EX 10920/08-45, jímž byly určeny náklady exekuce a náklady oprávněného v daném exekučním řízení, v němž má stěžovatel postavení povinného.

V důvodech ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), které spatřuje v tom, že soud zamítl -nikoliv odmítl - jeho blanketní námitky podané proti příkazu exekutora, aniž postupoval v souladu ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s § 209 a 43 o. s. ř. Nevyzval totiž stěžovatele k odstranění vad uvedeného podání, které neobsahovalo obecné náležitosti tohoto procesního úkonu, resp. neobsahovalo důvod nesouhlasu s příkazem, přičemž tak neučinil předtím ani exekutor. Soud tak významným způsobem stěžovateli upřel právo na soudní ochranu v námitkovém řízení, jež je dle zákona jednoinstanční, a nápravu nelze provést cestou řádného opravného prostředku, který zákon nepřipouští, přičemž bylo-li by ze strany soudu postupováno v souladu se zákonem, bylo by lze námitky odmítnout (nikoliv zamítnout) až tehdy, nebyly-li by jejich vady odstraněny ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad podání.

Po té, co se seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí a shora označených příloh, Ústavní soud posoudil stížnost jako neopodstatněnou.

Z obsahu námitek stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, podaných prostřednictvím jeho právního zástupce, je patrno, že jde o námitky podané blanketní formou, avšak prostřednictvím právního zástupce, který v nich současně avizuje, že je odůvodní dodatečně. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel, resp. jeho právní zástupce si byl vědom nedostatku, resp. vady toho podání spočívající v neuvedení důvodu námitek, a proto sám dal najevo, že tento nedostatek dodatečně odstraní. Za uvedeného stavu tak nebyl důvod pro jeho poučení a postup podle shora označených procesních ustanovení. Pokud exekuční soud následně jeho, takto podaným, námitkám nevyhověl - byť se tak stalo nesprávnou formou - neshledal Ústavní soud v tomto postupu porušení práva na soudní ochranu a důvod pro svůj zásah. Proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2010

Vladimír Kůrka

předseda senátu Ústavního soudu