III.ÚS 1255/09 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného ve věci návrhu stěžovatele K. K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241, na vyloučení soudce Pavla Holländera z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec č. j. 73 Co 105/2007-216 ze dne 13. února 2009 a proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. 19 C 123/2001-157 ze dne 18. prosince 2006 spojené s návrhem na předložení předběžné otázky Soudu první instance Evropských společenství dle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství takto:

Soudce Pavel Holländer není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 1255/09

.

Odůvodnění:

Pod

sp. zn. III. ÚS 1255/09

je u Ústavního soudu vedena ústavní stížnost stěžovatele směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec č. j. 73 Co 105/2007-216 ze dne 13. února 2009 a proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. 19 C 123/2001-157 ze dne 18. prosince 2006, která je spojena s návrhem na předložení předběžné otázky Soudu první instance Evropských společenství dle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství. Podle rozvrhu práce byla tato věc přidělena III. senátu Ústavního soudu, ve složení Pavel Holländer, Vladimír Kůrka a Jiří Mucha, a připadla soudci zpravodaji Pavlu Holländerovi.

Stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudce Pavla Holländera. Uvedl, že soudce zpravodaj Pavel Holländer byl členem KSČ. Přihlášení se k členství v KSČ je podle stěžovatele ztotožněním se s ideologií této strany, která instalovala a po desetiletí udržovala na území Československa zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný režim potlačující lidská práva. Stěžovatelova věc je věcí, která má svůj původ ve zločinech komunismu, ke kterým na území Československa docházelo již od podzimu roku 1944. S ohledem na právě uvedené má být Pavel Holländer soudcem vyloučeným z projednávání věci stěžovatele.

Soudce zpravodaj Pavel Holländer ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že stěžovatele osobně nezná, k předmětné věci nemá jiný než úřední vztah, a tudíž se vzhledem k jeho poměru k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich právním zástupcům podjatý necítí.

Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 je soudce též vyloučen, pokud byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že výše uvedené podmínky nejsou v projednávaném případě splněny. Nezjistil, že by soudce zpravodaj Pavel Holländer měl poměr k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich právním zástupcům a nejsou pochybnosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj Pavel Holländer nebyl v téže věci činný ani při výkonu jiné funkce nebo povolání. Členství v KSČ nelze považovat ani za činnost ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Tento závěr přijímá Ústavní soud též s ohledem na svoji dosavadní judikaturu, týkající se vyloučení soudců.

IV. senát Ústavního soudu, který podle platného rozvrhu práce rozhoduje o vyloučení soudců III. senátu Ústavního soudu, dospěl k závěru, že soudce zpravodaj Pavel Holländer není vyloučen z rozhodování a projednávání předmětné ústavní stížnosti. Proto rozhodl podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu , jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 8. června 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu