II.ÚS 1020/09 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu A. J. E., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 22. 4. 2009 podání stěžovatele označené jako "podnět ke stížnosti pro porušení zákona dle ust. § 266 odst. 2 tr. řádu" a dne 6. 5. 2009 obdržel Ústavní soud doplnění tohoto podání. .

Z označení návrhu i z jeho obsahu je zřejmé, že se jedná o podnět ke stížnosti pro porušení zákona, o němž však Ústavní soud nemůže rozhodovat, neboť k tomu není příslušný. Uvedený podnět měl být adresován ministerstvu spravedlnosti, neboť jediným orgánem příslušným podat stížnost pro porušení zákona dle § 266 a násl. trestního řádu, o níž posléze rozhoduje Nejvyšší soud, je ministr spravedlnosti.

Kromě shora uvedeného Ústavní soud shledal, že i v případě, kdy by považoval podání stěžovatele za ústavní stížnost dle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musel by ji odmítnout jako podanou po lhůtě stanovené zákonem, event. nepřípustnou. Z obsahu podání je zřejmé, že návrh směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 52 T 6/2003 a rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 To 45/2007. Proti oběma citovaným rozhodnutím a usnesení Nejvyššího soudu však stěžovatel podal ústavní stížnost již dne 3. 9. 2008 (

sp. zn. IV. ÚS 2240/08

), která byla dne 11. 3. 2009 jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.

Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Vzhledem k důvodu odmítnutí návrhu Ústavní soud nepovažoval za nutné vyrozumívat stěžovatele o jeho nedostatcích a požadovat jejich odstranění.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2009

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj