Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 3151/08 ECLI:CZ:US:2009:4.US.3151.08.1 AI generated

IV.ÚS 3151/08 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 3151/08
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 7. ledna 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti L. L., proti rozhodnutím Městského soudu v Brně sp. zn. 92 T 145/2006 a Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 507/2007, takto: Stěžovatel svou ústavní stížností brojí, z důvodů ve stížnosti rozvedených, proti rozhodnutím obecných soudů v záhlaví označeným, vydaným v trestním řízení vedeném proti G. L.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 3151/08 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dne 7. ledna 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti L. L., proti rozhodnutím Městského soudu v Brně sp. zn. 92 T 145/2006 a Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 507/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností brojí, z důvodů ve stížnosti rozvedených, proti rozhodnutím obecných soudů v záhlaví označeným, vydaným v trestním řízení vedeném proti G. L.

Dříve, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda tato splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu). Zabýval se tak především otázkou, zda stěžovatel je osobou aktivně legitimovanou k podání této ústavní stížnosti, zjistil však, že tomu tak není.

Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Z citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost není možno podat ve prospěch jiné osoby, eventuálně v zájmu ochrany veřejných zájmů (srov. např. usnesení ve věci

sp. zn. I. ÚS 74/99

, in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 14, usnesení č. 34, s. 329 a násl.).

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti, stěžovatel nebyl stranou trestního řízení, v němž byla shora označená rozhodnutí vydána. Nezbývá tak, než učinit závěr, že není osobou oprávněnou k podání této stížnosti.

Z uvedeného důvodu byla proto stížnost dle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, aniž by soud dále stěžovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2009

Pavel Holländer

soudce zpravodaj