II.ÚS 1032/08 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu M. V., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 20. 4. 2008 podání označené jako dovolání, v němž navrhovatel uvádí, že podává stížnost pro porušení zákona dle § 146 pro nesprávný úřední postup ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 2766/07

, týkající se trestního řízení vedeného pod sp. zn. 6 T 106/2007 a uplatňuje výhrady vůči postupu předsedy III. senátu Ústavního soudu.

Stěžovatel rovněž uvedl, že "byl obviněn a odsouzen protizákonně, čímž došlo k porušení jeho práv dle čl. 6, čl. 36, čl. 38, čl. 40 a čl. 90 zaručených Ústavou, ZLP a S" a je přesvědčen, že vůči jeho osobě "je postupováno koordinovaně a zainteresovaně v nesouladu a rozporu se zákony a právními předpisy".

Ústavní soud ověřil, že usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2008

sp. zn. III. ÚS 2766/07

byla, jako zjevně neopodstatněná, odmítnuta ústavní stížnost navrhovatele, kterou se domáhal, aby Krajskému soudu v Ostravě bylo uloženo nepokračovat v průtazích ve věci vedené u tohoto soudu (v době rozhodování o ústavní stížnosti bylo o návrzích navrhovatele, včetně věci samé, již rozhodnuto).

Podání navrhovatele je založeno na námitkách směřujících proti postupu Ústavního soudu v řízení ukončeném konkrétním rozhodnutím. Řízení před Ústavním soudem je však řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Ústavní soud má Ústavou (čl. 87) a zákonem o Ústavním soudu přesně vymezené pravomoci a působnost, které nemůže překračovat. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o opravných prostředcích obecně, tím méně o opravných prostředcích směřujících k přezkumu svých vlastních rozhodnutí, proti nimž navíc odvolání výslovně není přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V citovaném usnesení Ústavního soudu byl navrhovatel řádně poučen, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že část návrhu, v níž se navrhovatel obecně a nesouhlasně zmiňuje o nesrovnalostech v řízení u obecných soudů, nezbývá než posoudit jako podání, které nesplňuje základní náležitosti pro zahájení řízení před Ústavním soudem dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) a které by z tohoto důvodu muselo být dle ust. § 41 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odloženo.

Z uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť se jedná o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. července 2008

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj