IV.ÚS 1295/08 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti JUDr. J. G., zastoupeného Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 59, proti postupu Městského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 79 Cm 254/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 26. 5. 2008, poštovnímu úřadu v Praze 24 podle podacího razítka předanou dne 23. 5. 2008, brojí proti postupu soudce Městského soudu v Praze ve věci vedené u jmenovaného soudu pod sp. zn. 79 Cm 254/2007, který, ač podle přesvědčení stěžovatele byly splněny podmínky pro spojení uvedené věci s dalšími věcmi u téhož soudu vedenými, návrhu stěžovatele (v daném řízení žalovaného) na spojení věcí nevyhověl, v kterémžto postupu stěžovatel spatřuje porušení práv zaručovaných čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a připojených příloh, podal stěžovatel návrh na spojení věcí písemně dne 16. 1. 2008 a prostřednictvím svého zástupce s plnou mocí jej zopakoval u jednání jmenovaného soudu, konaného dne 5. 2. 2008. Z protokolu o jednání soudu z uvedeného dne je pak patrno, že o návrhu na spojení věci skutečně soudem I. stupně rozhodnuto nebylo, přitom u téhož jednání bylo ve věci vydáno rozhodnutí, jímž bylo řízení před soudem I. stupně skončeno.

Podle § 72 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku.

Ze shora uvedených zjištění plyne, že stěžovatel se o postupu soudu, o němž tvrdí, že zasáhl do jeho ústavně zaručených práv, dověděl bezprostředně u jednání, u kterého k tomuto zásahu mělo dojít. Den jednání soudu, tj. 5. 2. 2008, je tak dnem rozhodujícím ve smyslu citovaného ustanovení pro počátek běhu 60 denní zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti a pokud tedy byla tato stěžovatelem podána teprve dne 23. 5. 2008, stalo se tak evidentně po jejím uplynutí a ústavní stížnost proto byla podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2008

Pavel Holländer

soudce zpravodaj