II.ÚS 27/08 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti S. Ž. zastoupené Mgr Václavem Kotkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 9, 602 00 Brno, směřující proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2007, č. j. 20 Co 110/2007-47, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 20. 10. 2006, č. j. 7 C 839/2003-23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a z hlediska přípustnosti. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.

Stěžovatelka sama v textu svého podání uvedla, že proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí krajského soudu podala také dovolání. Soudce zpravodaj v civilní kanceláři 7 C Okresního soudu v Třebíči ověřil, že dovolání bylo skutečně dne 3. 1. 2008 podáno, a v současné době jsou tímto soudem prováděny úkony před postoupením spisu Nejvyššímu soudu České republiky, takže o dovolání dosud rozhodnuto nebylo.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatelka využila možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. O dovolání dosud nebylo rozhodnuto, ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně zůstane stěžovatelce zachována i poté, co Nejvyšší soud rozhodne o jejím dovolání.

Za dané situace musel soudce zpravodaj ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2008

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj