I.ÚS 400/2000 · Ústavní soud České republiky

I. ÚS 400/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. G., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 1999, č. j. 21 Co 818/97-113, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, č. j. 20 Cdo 1802/99-127, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ve svém návrhu namítala porušení svých základních lidských práv postupem shora uvedených soudů ve věci, týkající se vyklizení bytu.

Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatelky neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 28. 8. 2000 k odstranění vad podání. Současně ji poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude její návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut.

Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce doručena dne 5. 9. 2000. Lhůta k odstranění vad proto marně uplynula dne 25. 9. 2000.

V návaznosti na skutečnost, že stěžovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 25. 9. 2000, přičemž vzala na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 29. ledna 2001

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu