I.ÚS 18/2000 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele V.S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 1998, sp.zn. 18 Co 418/97, takto Stěžovatel ve své ústavní stížnosti ze dne 7. 1. 2000 brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 5. 1997, jímž bylo rozhodnuto o neplatnosti dohody o vydání věci ze dne 10. 12. 1992 uzavřené mezi stěžovatelem a společností S. B., a.s., P. Krajský soud se přitom ztotožnil s názorem okresního soudu, že je neplatná dohoda o vydání věci ze dne 10. 12. 1992 v části, kterou byla vydána parcela č. 239 s provozními budovami v podílu 22/40 celku.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 18/2000 · Ústavní soud České republiky: 5. 1998. Protože ústavní stížnost lze podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1)., je zřejmé, že stěžovatel podal svou ústavní stížnost opožděně.
Full text
I. ÚS 18/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele V.S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 1998, sp.zn. 18 Co 418/97, takto
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti ze dne 7. 1. 2000 brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 5. 1997, jímž bylo rozhodnuto o neplatnosti dohody o vydání věci ze dne 10. 12. 1992 uzavřené mezi stěžovatelem a společností S. B., a.s., P. Krajský soud se přitom ztotožnil s názorem okresního soudu, že je neplatná dohoda o vydání věci ze dne 10. 12. 1992 v části, kterou byla vydána parcela č. 239 s provozními budovami v podílu 22/40 celku.
Stěžovatel nesouhlasí s výroky obou soudů, kterými prý' byla anulována část dohody o vydání věci. Domnívá se, že znalecký posudek, na základě kterého bylo v řízení rozhodnuto, postrádal některé důležité údaje týkající se zhodnocení provozních budov na parcele č. 239, jakož i uvedení té skutečnosti, že nové stavby byly provedené bez stavebního povolení. Podle jeho názoru není možné, aby budova ztratila přístavbou dřevěného žebříku svůj stavebnětechnický charakter.
Ústavní soud si vyžádal předmětný soudní spis Okresního soudu v Náchodě, sp.zn. 6 C 156/95, z něhož zjistil, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele JUDr. D.R. dne
I. ÚS 18/2000
25. 5. 1998. Protože ústavní stížnost lze podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1)., je zřejmé, že stěžovatel podal svou ústavní stížnost opožděně.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. 2. 2000
JUDr. VojenGüttler
Soudce zpravodaj