IV.ÚS 91/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl o ústavní stížnosti S. H. a M. H., oba zastoupeni JUDr. A. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 1479/98, ze dne 19. 11. 1998, Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhají zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž tento soud, jako soud odvolací, ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 1998, čj. 32 C 43/95-91, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 6. 1998, a zároveň tímto rozhodnutím zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé, jak je patrno z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 32 C 43/95, a jak sami v ústavní stížnosti uvádějí, dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu nepodali. Za tohoto stavu, kdy stěžovatelé nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř., je třeba vycházet ze závěru, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.), a proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 91/99 · Ústavní soud České republiky: H. a M. H., oba zastoupeni JUDr. A. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 1479/98, ze dne 19. 11. 1998, Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhají zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž tento soud, jako soud odvolací, ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 1998, čj. 32 C 43/95-91, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 6. 1998, a zároveň tímto rozhodnutím zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé, jak je patrno z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 32 C 43/95, a jak sami v ústavní stížnosti uvádějí, dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu nepodali. Za tohoto stavu, kdy stěžovatelé nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř., je třeba vycházet ze závěru, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.), a proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Full text
IV. ÚS 91/99
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti S. H. a M. H., oba zastoupeni JUDr. A. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 1479/98, ze dne 19. 11. 1998,
t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhají zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž tento soud, jako soud odvolací, ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 1998, čj. 32 C 43/95-91, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 6. 1998, a zároveň tímto rozhodnutím zamítl návrh stěžovatelů na vyslovení přípustnosti dovolání. Stěžovatelé, jak je patrno z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 32 C 43/95, a jak sami v ústavní stížnosti uvádějí, dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu nepodali. Za tohoto stavu, kdy stěžovatelé nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 239 odst. 2 o.s.ř., je třeba vycházet ze závěru, že nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.), a proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 1999
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj