IV.ÚS 621/99 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 621/99

Ústavní soud rozhodl dne 12. ledna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti ing. L. M., zastoupeného JUDr. R. K., advokátem, proti postupu Katastrálního úřadu v Ostravě a Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti ze dne 9. 12. 1999 stěžovatel tvrdí, že se cítí dotčen ve svých právech ústavně zaručených v článku 36 odst. 1, článku 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v článku 1 a článku 2 odst. 3 Ústavy ČR, neboť Katastrální úřad v Ostravě odmítl provést zápis soudcovského zástavního práva zřízeného usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 28.12.1998, čj. 91 E 1883/98-13, a Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě tento postup katastrálního úřadu neshledal vadným. Stěžovatel se proto domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud deklaroval, že tímto postupem Katastrální úřad v Ostravě a Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě porušují jeho ústavně zaručená práva.

Ze spisu Ústavního soudu,

sp. zn. IV. ÚS 462/99

, Ústavní soud zjistil, že postup Katastrálního úřadu v Ostravě v téže věci napadl stěžovatel již ústavní stížností ze dne 16. 9. 1999, kdy se domáhal vydání nálezu, kterým by Ústavní soud zakázal Katastrálnímu úřadu v Ostravě pokračovat v odmítání zápisu záznamu soudcovského zástavního práva k předmětným nemovitostem. Ústavní soud ústavní stížnost svým usnesením ze dne 19. 11. 1999 odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu], když uvedl, že svým rozhodnutím nemůže předejmout způsob, jakým má být v projednávané věci rozhodnuto, či zda má být učiněno jiné opatření. Ústavní soud v odůvodnění svého odkázal na zákon č. 265/1992 Sb., jakož i zákon ČNR č. 344/1992 Sb., a uvedl, že zápisy do katastru nemovitostí jsou v kompetenci katastrálního úřadu a že žádný jiný orgán, tedy ani Ústavní soud, není oprávněn ve svém rozhodnutí zápis toho či onoho práva ve svém rozhodnutí předjímat.

V projednávaném případě stěžovatel argumentuje stejně jako ve věci

sp. zn. IV. ÚS 462/99

Ústavního soudu a na podporu svých tvrzení neuvádí nic kvalitativně nového. Předmětem jeho ústavní stížnosti stále zůstává postup Katastrálního úřadu v Ostravě ohledně zápisu záznamu soudcovského zástavního práva zřízeného shora citovaným exekučním rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě a nově i postup jeho nadřízeného orgánu Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě. Stěžovatel sice formuluje v projednávané věci petit ústavní stížnosti jiným způsobem než ve věci IV. ÚS 462/99, ale de facto usiluje stále o totéž, tedy o to, aby Ústavní soud přikázal správnímu orgánu záznam provést (

IV. ÚS 462/99

) nebo aby označil tento odmítavý přístup za neústavní. Ústavní soud však nemá důvod, aby se v projednávané věci odchýlil od svého stanoviska vyjádřeného v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 462/99

, a proto plně na ně odkazuje. Pro úplnost dodává, že nemá-li záznam podle ustanovení § 7 zákona č. 265/1992 Sb. vliv na vznik, změnu nebo zánik vlastnických či jiných věcných práv k nemovitostem, nelze se zpravidla dovolávat ústavně právní ochrany takovým způsobem, jakým to činí stěžovatel.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu