IV.ÚS 373/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. R., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 1999, pod sp. zn. 9 To 61/99, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. prosince 1998, Dne 30. července 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti uvedenému usnesení, která však neobsahovala plnou moc dle ustanovení § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a současně neobsahovala kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 373/99 · Ústavní soud České republiky: R., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 1999, pod sp. zn. 9 To 61/99, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. prosince 1998, Dne 30. července 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti uvedenému usnesení, která však neobsahovala plnou moc dle ustanovení § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a současně neobsahovala kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Full text
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. R., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 1999, pod sp. zn. 9 To 61/99, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. prosince 1998,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 30. července 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti uvedenému usnesení, která však neobsahovala plnou moc dle ustanovení § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a současně neobsahovala kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Právní zástupce stěžovatele byl, dle ustanovení § 41 lit. b) zákona, dopisem ze dne 9. srpna 1999, doručeným 11. srpna 1999, vyzván k odstranění vad podání se lhůtou v trvání 21 dne. V této lhůtě vady odstraněny nebyly.
Pokud právní zástupce stěžovatele považuje za odstranění vad podání to, že dne 7. září 1999 zaslal Ústavnímu soudu novou plnou moc, pak Ústavní soud tento názor nesdílí. Jednak se tak stalo po lhůtě a dále nebyla odstraněna další vada plynoucí z ustanovení § 27 a násl., tedy i z § 34 odst. 1 zákona, věta poslední za středníkem, které stanoví, že návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví zákon a kdy se těmito náležitostmi rozumí např. i ustanovení § 72 odst. 4 zákona, vyžadující zaslání kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Povinné zastoupení je v zákoně zakotveno proto, aby stěžovateli byla poskytnuta pomoc osobou znalou práva. V daném případě nejenže nebyly odstraněny vady podání řádně, ale nebyly odstraněny ani včas. Ústavnímu soudu nepřísluší, a ani se to neshoduje s jeho významem a účelem řízení u něj, opakovaně vyzývat právního zástupce k odstranění vad podání, popřípadě tyto výzvy opatřovat taxativním výčtem vad.
Z uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 lit. a) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 9. září 1999
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj