IV.ÚS 35/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 1999, sp. zn. 22 Ca 412/98, Ústavní stížností, která neobsahuje jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, napadá stěžovatel zmíněné usnesení, kterým mu byla, jakožto právnímu zástupci navrhovatele, udělena pořádková pokuta, neboť stěžovatel ani přes urgenci nesplnil svoji povinnost dodat soudu potřebný počet stejnopisů a příloh tak, aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu) a tím nebylo možno pokračovat v řízení o přezkumu rozhodnutí správního orgánu. Současně krajský soud stanovil, že proti uvedenému usnesení není opravného prostředku. Stěžovatel k uvedené věci namítá, že se domnívá, že soud může ukládat příkazy toliko účastníkům a nikoliv jejich právním zástupcům, pro které je možnou sankcí toliko postih jejich klienty či Českou advokátní komorou. Dále své sankcionované jednání ospravedlňuje hospitalizací, o čemž přikládá doklady.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 35/99 · Ústavní soud České republiky: S ohledem na skutečnost, že stěžovatel uplatnil prostřednictvím krajského soudu opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Olomouci, který dosud ve věci nerozhodl, je ústavní stížnost nepřípustná dle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a proto ji Ústavní soud odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona. Bude věcí Vrchního soudu v Olomouci posoudit, zda je či není přípustný opravný prostředek proti rozhodnutí správního senátu, které není rozhodnutím ve věci samé.
Full text
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. ledna 1999, sp. zn. 22 Ca 412/98,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která neobsahuje jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, napadá stěžovatel zmíněné usnesení, kterým mu byla, jakožto právnímu zástupci navrhovatele, udělena pořádková pokuta, neboť stěžovatel ani přes urgenci nesplnil svoji povinnost dodat soudu potřebný počet stejnopisů a příloh tak, aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu) a tím nebylo možno pokračovat v řízení o přezkumu rozhodnutí správního orgánu. Současně krajský soud stanovil, že proti uvedenému usnesení není opravného prostředku. Stěžovatel k uvedené věci namítá, že se domnívá, že soud může ukládat příkazy toliko účastníkům a nikoliv jejich právním zástupcům, pro které je možnou sankcí toliko postih jejich klienty či Českou advokátní komorou. Dále své sankcionované jednání ospravedlňuje hospitalizací, o čemž přikládá doklady.
Ústavní soud si vyžádal vyjádření a spis Krajského soudu v Ostravě, z nichž vyplývá, že k tomuto kroku soud přikročil pro absolutní ignoranci stěžovatele, který nereagoval na výzvu soudu, přestože ji obdržel ještě před svojí hospitalizací. Dále je ze spisu sp. zn. 22 Ca 412/98 zřejmé, že stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí dne 2. února 1999 odvolání a dále pak požádal Vrchní soud v Olomouci o prominutí lhůty k podání odvolání a o udělení pokynu okresnímu státnímu zástupci, aby trestně stíhal předsedkyni senátu JUDr. E. C.
S ohledem na skutečnost, že stěžovatel uplatnil prostřednictvím krajského soudu opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Olomouci, který dosud ve věci nerozhodl, je ústavní stížnost nepřípustná dle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a proto ji Ústavní soud odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona. Bude věcí Vrchního soudu v Olomouci posoudit, zda je či není přípustný opravný prostředek proti rozhodnutí správního senátu, které není rozhodnutím ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj