Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 270/99 ECLI:CZ:US:1999:4.US.270.99 AI generated

IV.ÚS 270/99 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 270/99
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 16. července 1999 ve věci ústavní stížnosti 1) J. T., 2) L. T., obou zastoupených Mgr. ing. P. K., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 10. 1996, čj. 23 C 14/96-37, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 12. 11. 1998, čj. 12 Co 92/97-68,

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 270/99 · Ústavní soud České republiky: spočívající v nepřípustnosti substituční doložky s poučením, že nebude-li tato vada v určené lhůtě odstraněna, bude návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnut. Zástupce stěžovatelů sice reagoval na uvedený dopis, nicméně i v opětovně předložené plné moci je obsažen údaj, že "zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce". Za tohoto stavu věci nezbylo proto Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

ČESKÁ REPUBLIKA IV. ÚS 270/99

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 16. července 1999 ve věci ústavní stížnosti 1) J. T., 2) L. T., obou zastoupených Mgr. ing. P. K., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 10. 1996, čj. 23 C 14/96-37, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 12. 11. 1998, čj. 12 Co 92/97-68,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem. Toto zastoupení je upraveno v ustanovení § 31 citovaného zákona tak, že podle jeho odst. 1 tento zástupce není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem. Pouze při splnění těchto podmínek jde o řádné zastoupení, opravňující mimo jiné k podání ústavní stížnosti. V projednávané věci byli stěžovatelé i jejich zástupce vyzváni dopisem ze dne 15. 6. 1999 k odstranění vady návrhu na zahájení řízení

2 IV. ÚS 270/99

spočívající v nepřípustnosti substituční doložky s poučením, že nebude-li tato vada v určené lhůtě odstraněna, bude návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnut. Zástupce stěžovatelů sice reagoval na uvedený dopis, nicméně i v opětovně předložené plné moci je obsažen údaj, že "zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce". Za tohoto stavu věci nezbylo proto Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. července 1999

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj