IV.ÚS 108/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl dne 31. května 1999 ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 1998, sp. zn. 6 To 117/98, Stěžovatel podal včas ústavní stížnost proti výše citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byl zrušen rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu a věc vrácena k opětovnému projednání a rozhodnutí.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 108/99 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 75 odst. 1. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost přípustná, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Full text
ČESKÁ REPUBLIKA IV. ÚS108/99
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 31. května 1999 ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 1998, sp. zn. 6 To 117/98,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal včas ústavní stížnost proti výše citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byl zrušen rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu a věc vrácena k opětovnému projednání a rozhodnutí.
Podle ustanovení § 75 odst. 1. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost přípustná, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
2 IV. ÚS 108/99
Vzhledem k tomu, že rozhodnutím odvolacího soudu byla předmětná věc vrácena k opětovnému rozhodnutí, nebyly tedy dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, a proto ve smyslu citovaného ustanovení je taková ústavní stížnost nepřípustná. Co se týče stěžovatelova tvrzení o porušení článku 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 5 odst. 1, 3 a 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s vyjádřením Vrchního soudu v Praze k trvání vazebních důvodů podle ustanovení § 67 písm. a) a c) trestního řádu uvedeným v posledním odstavci odůvodnění napadeného usnesení, Ústavní soud konstatuje, že toto vyjádření není rozhodnutím o zamítnutí návrhu na propuštění z vazby, či rozhodnutím o prodloužení vazby, tedy rozhodnutím s hmotně právními účinky, ale reakcí odvolacího soudu na ustanovení § 72 odst. 1 trestního řádu, větu první, zakotvující povinnost orgánů činných v trestním řízení zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají nebo zda se nezměnily.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako nepřípustnou odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 31. května 1999
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj