III.ÚS 69/99 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 69/99-11

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Ing. M. R., zastoupeného JUDr. L. G., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 1998, sp. zn. 38 Co 174/98, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 5. února 1999, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 1998, sp. zn. 38 Co 174/98, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. září 1997, č. j. 40 P 91/97-79, s tím, že bylo podáno opožděně. Poukázal

na okolnosti, za nichž odvolání podal, a na důkazy, svědčící o tom, že je právní zástupce odeslal soudu dne 4. listopadu 1997, tedy včas. Navrhl, aby Ústavní soud usnesení označeného soudu zrušil.

Předseda senátu Krajského soudu v Brně ve svém vyjádření ze dne 12. května 1999 navrhl odmítnutí ústavní stížnosti jako nepřípustné s ohledem na zjištění, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje - nepodal ve věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR dle § 238a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu

III. ÚS 69/99-12

zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh

na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 41 P 91/97 a samotného návrhu bylo zjištěno, že Krajský soud v Brně dne 15. října 1998 odmítl odvolání stěžovatele, směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 40 P 91/97-79 když dospěl k závěru, že bylo podáno po lhůtě, stanovené zákonem. Nebylo shledáno, že by stěžovatel, v souladu s ustanovením § 238a odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, podal proti označenému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání a vyčerpal tak dle citovaného právního předpisu všechny procesní prostředky, jež zákon k ochraně jeho tvrzeného práva poskytuje [§ 72 odst. 2, § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako nepřípustný dle § 43 odst. l písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 1999

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj