III.ÚS 561/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedStěžovatel podal dne 12. 11. 1999 žádost, aby Ústavní soud přezkoumal postup orgánů činných v trestním řízení ve věci jeho syna, který byl účastníkem dopravní nehody. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 561/99 · Ústavní soud České republiky: Stěžovatel podal dne 12. 11. 1999 žádost, aby Ústavní soud přezkoumal postup orgánů činných v trestním řízení ve věci jeho syna, který byl účastníkem dopravní nehody. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
Full text
III. ÚS 561/99
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu stěžovatele J. L.,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatel podal dne 12. 11. 1999 žádost, aby Ústavní soud přezkoumal postup orgánů činných v trestním řízení ve věci jeho syna, který byl účastníkem dopravní nehody.
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
V předmětné věci byl účastníkem řízení, které by měl Ústavní soud přezkoumávat, syn stěžovatele, nikoliv stěžovatel sám. Stěžovateli proto nepřísluší právo dovolávat se ochrany základních práv a svobod jiného.
Vzhledem k uvedené situaci nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 1999