III.ÚS 438/99 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele Z. K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 To 47/96, ze dne 9. 9. 1996,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 25. 7. 1999 návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, který byl Ústavnímu soudu postoupen dne 8. 9. 1999 přípisem Vrchního soudu v Praze, čj. 9 Nt 89/99, ze dne 2. 9. 1999. Navrhovatel napadá rozsudek Vrchního soudu v Praze, čj. 6 To 47/96, ze dne 9. 9. 1996, který byl vydán v trestní věci jeho otce E. K., t.č. ve výkonu trestu ve Věznici Praha - Pankrác. Ve své ústavní stížnosti navrhovatel žádá přezkoumání dopadu uvedeného rozhodnutí na zdravotní stav svého otce.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

V předmětné věci je zřejmé, že účastníkem trestního řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, byl E. K., otec navrhovatele. Právo napadnout pravomocné rozhodnutí soudu, za splnění dalších podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu, přísluší jedině jemu a nikoliv navrhovateli, který je jeho synem.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona, o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 1999