III.ÚS 383/99 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 383/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 14. října 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti T. K., zastoupeného Mgr. J. Č., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 1999, č. j. 25 Co 579/98-69, a Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. května 1998, č. j. 4 C 1122/95-46, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu 4. srpna 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 1999, č. j. 25 Co 579/98-69, a Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. května 1998, č. j. 4 C 1122/95-46. Uvedl, že podle jeho přesvědčení postupem soudů přišel o své právo vlastnit majetek, a to za nerespektování čl. 1 Ústavy, zakotvujícího stěžejní princip státu, a to princip právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Poukázal na jejich aplikaci zák. č. 87/1991 Sb. po publikaci nálezu Ústavního soudu pod č. 164/1994 Sb., a se závěry soudů, dle nichž jej nelze považovat za osobu oprávněnou k uzavření dohody o vydání věci, vyslovil nesouhlas.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 4 C 1122/95, který si Ústavní soud vyžádal, nebylo shledáno porušení práv navrhovatele, jichž se v ústavní stížnosti dovolává. Krajský soud v Praze se ve svém rozsudku ze dne 9. února 1999, č. j. 25 Co 579/98-69, vypořádal se všemi námitkami, vznesenými v odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku, a na odůvodnění jeho rozhodnutí, které je vyčerpávající a přiléhavé, lze v celém rozsahu odkázat i v rozhodnutí o ústavní stížnosti navrhovatele.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 1999