III.ÚS 316/99 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci návrhu JUDr. M. Ch., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2486/98, mimo ústní jednání dne 7. 7. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl JUDr. M. Ch., advokát v Ostravě, jménem M. K., usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999 (21 Cdo 2486/98-140); odhlédnuto od toho, že toto podání neobsahuje ani tvrzení [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona] ani bližší odůvodnění, pro které si navrhovatel vyhradil lhůtu 3 dnů, a že lhůta takto jím samotným stanovená prošla marně, nepředložil jako advokát Ústavnímu soudu ani plnou moc, která by jej k jednání před Ústavním soudem jménem M. K., opravňovala (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 1, 2 zákona) ani kopii rozhodnutí, proti němuž jeho podání směřuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 316/99 · Ústavní soud České republiky: M. Ch., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2486/98, mimo ústní jednání dne 7. 7. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl JUDr. M. Ch., advokát v Ostravě, jménem M. K., usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999 (21 Cdo 2486/98-140); odhlédnuto od toho, že toto podání neobsahuje ani tvrzení [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona] ani bližší odůvodnění, pro které si navrhovatel vyhradil lhůtu 3 dnů, a že lhůta takto jím samotným stanovená prošla marně, nepředložil jako advokát Ústavnímu soudu ani plnou moc, která by jej k jednání před Ústavním soudem jménem M. K., opravňovala (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 1, 2 zákona) ani kopii rozhodnutí, proti němuž jeho podání směřuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Full text
III. ÚS 316/99
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu JUDr. M. Ch., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2486/98, mimo ústní jednání dne 7. 7. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl JUDr. M. Ch., advokát v Ostravě, jménem M. K., usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. dubna 1999 (21 Cdo 2486/98-140); odhlédnuto od toho, že toto podání neobsahuje ani tvrzení [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona] ani bližší odůvodnění, pro které si navrhovatel vyhradil lhůtu 3 dnů, a že lhůta takto jím samotným stanovená prošla marně, nepředložil jako advokát Ústavnímu soudu ani plnou moc, která by jej k jednání před Ústavním soudem jménem M. K., opravňovala (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 1, 2 zákona) ani kopii rozhodnutí, proti němuž jeho podání směřuje (§ 72 odst. 4 zákona).
Zmíněný nedostatek plné moci bylo třeba posoudit ve vztahu k blanketnímu podání ("návrhu") jako podání podané někým zjevně neoprávněným, a o něm jako takovém rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona], jak ze znělky tohoto rozhodnutí je zřejmé, aniž by se jevila potřeba vyzývati navrhovatele k odstranění formálních vad samotného podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 7. července 1999