II.ÚS 391/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedStěžovatel doručil Ústavnímu soudu dne 10.8.1999 podání označené jako žaloba proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti a české justici pro omezování osobní svobody, ponižování lidské důstojnosti a ublížení na zdraví. Dne 31.8.1999 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu s poučením, že návrh bude odmítnutý, pokud neodstraní vady do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva mu byla doručena 2.9.1999 a stěžovatel na ni reagoval dvěma dopisy. Ve druhém z nich, ze dne 20.9.1999, požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad. O prodloužení lhůty současně požádala také jeho právní zástupkyně, která mu byla určena Českou advokátní komorou dne 15.9.1999. Ústavní soud žádosti vyhověl a lhůtu k odstranění vad prodloužil o jeden měsíc. V závěru této lhůty bylo Ústavnímu soudu doručeno podání právní zástupkyně stěžovatele, v němž soudu sděluje, že stěžovatel trvá na ústavní stížnosti jak byla podána, odkazuje na předložené listiny, když jiné listiny nemá k dispozici. Právní zástupkyně současně Ústavnímu soudu sdělila, že po určení právního zastoupení požádala stěžovatele o sdělení potřebných informací nezbytných k doplnění ustavní stížnosti, stěžovatel však na její přípis nereagoval, a proto nemohla jeho podání doplnit.
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 391/99 · Ústavní soud České republiky: Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad, včetně jejího prodloužení, uplynula marně, a navrhovatelovo podání nesplňuje zákonem stanovené požadavky návrhu na zahájení řízení ve věci ústavní stížnosti. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Full text
II.ÚS 391/99
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu A. B., zast. JUDr. D. K., advokátkou,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel doručil Ústavnímu soudu dne 10.8.1999 podání označené jako žaloba proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti a české justici pro omezování osobní svobody, ponižování lidské důstojnosti a ublížení na zdraví.
Dne 31.8.1999 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu s poučením, že návrh bude odmítnutý, pokud neodstraní vady do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva mu byla doručena 2.9.1999 a stěžovatel na ni reagoval dvěma dopisy. Ve druhém z nich, ze dne 20.9.1999, požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad. O prodloužení lhůty současně požádala také jeho právní zástupkyně, která mu byla určena Českou advokátní komorou dne 15.9.1999. Ústavní soud žádosti vyhověl a lhůtu k odstranění vad prodloužil o jeden měsíc. V závěru této lhůty bylo Ústavnímu soudu doručeno podání právní zástupkyně stěžovatele, v němž soudu sděluje, že stěžovatel trvá na ústavní stížnosti jak byla podána, odkazuje na předložené listiny, když jiné listiny nemá k dispozici. Právní zástupkyně současně Ústavnímu soudu sdělila, že po určení právního zastoupení požádala stěžovatele o sdělení potřebných informací nezbytných k doplnění ustavní stížnosti, stěžovatel však na její přípis nereagoval, a proto nemohla jeho podání doplnit.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad, včetně jejího prodloužení, uplynula marně, a navrhovatelovo podání nesplňuje zákonem stanovené požadavky návrhu na zahájení řízení ve věci ústavní stížnosti. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně, dne 10.11.1999
JUDr. Ivana Janů
soudce zpravodaj