II.ÚS 366/99 · Ústavní soud České republiky

II. ÚS 366/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Soudce zpravodaj Ústavního soudu rozhodl ve věci návrhu pana B. P., zastoupeného JUDr. Z. V., advokátkou, obsahujícího stížnost proti usnesení Krajského soudu v ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 7. 5. 1999, č.j. 31 To 238/99-207, jakož i proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 3. 1999, č j. 2 T 351/96185, mimo ústní jednání t a k t o :

Návrh se odmítá. Odůvodnění

Dne 26. 7. 1999 došel Ústavnímu soudu České republiky návrh ze dne 22. 7. 1999, jehož obsahem byla stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 7. 5. 1999, č.j. '31 To 238/99-207, jakož i proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 3. 1999, č.j. 2 T 351/96-185. Podaný návrh neměl zákonem č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), požadované náležitosti. Právní zástupkyně navrhovatele byla proto vyrozuměna o nutnosti jejich odstranění ve smyslu § 41 písm. b) zákona. K odstranění vad návrhu se právní zástupkyni navrhovatele určila dvanáctidenní lhůta. Vyrozumění o odstranění vad návrhu jí bylo doručeno dne 12. 8. 1999. Konec určené lhůty připadl na den 24. 8. 1999, tj. na úterý. Dne 18. 8. 1999 podala právní zástupkyně navrhovatele k poštovní přepravě požadované odstranění vad návrhu na zahájení řízení, který tak měl odpovídat požadavkům zákona, jak o nich byla vyrozuměna. Zásilka došla ústavnímu soudu 19. 8. 1999. Lhůta ve výše uvedeném smyslu byla tedy zachována. Návrh byl vadný v tom, že zaslaný v jediném vyhotovení nebyl podepsán navrhovatelem za jeho vlastním textem, ale pouze právním zástupcem navrhovatele před textem návrhu na první straně. Nejasnost existovala i v generáliích navrhovatele, to ve srovnání s údaji v napadeném rozsudku. Podaný návrh postrádal jakýkoliv petit a neobsahoval označení důkazů. Dále nebyli označeni účastníci, ani vedlejší účastníci. V důsledku toho nebyl splněn ani požadavek zákona na potřebný počet stejnopisů návrhu. Ve stanovené lhůtě byl doplněn pouze chybějící petit návrhu, označeny byly též důkazy, a to způsobem zcela

obecným. Naproti tomu ostatní nedostatky návrhu ve stanovené lhůtě, tj. do 24. 8.

1999, odstraněny nebyly. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona tímto usnesením odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

(§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 31. 8. 1999

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj