II.ÚS 237/99 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti E. B., t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, který došel Ústavnímu soudu dne 12. 5. 1999, nadepsaným jako stížnost na postup vyšetřovatelů úřadu vyšetřování v Pelhřimově a na podjatost a neobjektivnost soudkyně JUDr. M. z Okresního soudu ve Žďáru n. Sázavou v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 95/98 u téhož okresního soudu, se stěžovatel obrací na Ústavní soud se žádostí, aby v tomto jeho případě, který v podaném návrhu podrobně popisuje, Ústavní soud zaujal k jeho případu takový postoj, který by vyloučil, aby byl odsouzen za něco, co neudělal.

V tomto návrhu současně stěžovatel uvádí, že nemá důvěru v odvolací soud, který měl o jeho případu v případě podaného odvolání rozhodovat.

Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je podání ústavní stížnosti nepřípustné, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Stěžovatel nevyčerpal všechny tyto zákonné prostředky, a proto Ústavní soud nemůže jeho návrh projednávat, neboť je nepřípustný.

Vzhledem k této zásadní překážce řízení nebyl již stěžovatel upozorněn na jinou vadu jeho podání, jako je nutnost povinného zastoupení advokátem.

Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 25. května 1999