I.ÚS 504/99 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., zastoupeného advokátem Mgr. J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 1999, č.j. 4 Cmo 88/98-73,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 13. 10. 1999 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byl - z důvodu nenaplnění podmínky řízení, tj. věcné nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové [ustanovení § 221 odst. 1 písm. b) o.s.ř.] - zrušen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Stěžovatel se domnívá, že usnesením Vrchního soudu v Praze bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý soudní proces podle Listiny základních práv a svobod.

Porušení uvedeného základního práva stěžovatel spatřuje především v tom, že citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze byl zrušen celý rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, tedy také výrok č. 1, proti kterému odvolání podáno nebylo. Byla tak prý porušena zásada, podle níž předmětem odvolacího řízení mohou být - "nejedná-li se o případ závislého výroku" - jen výroky napadené v odvolání. Tímto postupem se prý stěžovatel dostává do složitějšího procesního postavení, neboť soud prvního stupně bude v celé věci rozhodovat od samého počátku a v plném rozsahu, tj. aniž by byl vázán tím, že o povinnosti druhého žalovaného (P. T.) bylo již pravomocně rozhodnuto a pro posuzování povinnosti prvního žalovaného "existuje již jen podstatně užší skutkový i právní rozsah".

Z obsahu spisu tedy plyne, že napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byl - v souladu s ustanovením § 221 odst. 1 písm. b) o.s.ř. - rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, zrušen a věc byla podle ustanovení § 104 o.s.ř. postoupena věcně příslušnému Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 1999

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj