I.ÚS 135/99 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. S., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 1998, č.j. 30 Co 17/98-146, takto Stěžovatel se návrhem ze dne 12. března 1999, domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 1998, č.j. 30 Co 17/98-146, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. října 1997, č.j. P 117/86-132 tak, že rozsudek soudu I. stupně byl částečně změněn a částečně potvrzen. Proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Praze podal stěžovatel dovolání, jež bylo odmítnuto, nebot' ve věcech upravených zákonem o rodině, až na výjimky, není dovolání přípustné (předmětem sporu není žádná ze zákonem stanovených výjimek).
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 135/99 · Ústavní soud České republiky: Podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, nebot' lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Full text
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 135/99
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. S., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 1998, č.j. 30 Co 17/98-146, takto
Ústavní stížnost se
o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se návrhem ze dne 12. března 1999, domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 1998, č.j. 30 Co 17/98-146, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. října 1997, č.j. P 117/86-132 tak, že rozsudek soudu I. stupně byl částečně změněn a částečně potvrzen. Proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Praze podal stěžovatel dovolání, jež bylo odmítnuto, nebot' ve věcech upravených zákonem o rodině, až na výjimky, není dovolání přípustné (předmětem sporu není žádná ze zákonem stanovených výjimek).
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V posuzované věci stěžovatel napadá rozhodnutí Krajského soudu v Praze, které bylo doručeno jeho právnímu zástupci dne 16. června 1998. Tento den byl prvním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti, nebot' odvolání je posledním opravným prostředkem, který zákon v daném případě k ochraně práva poskytuje (za poslední opravný prostředek z tohoto důvodu nelze považovat dovolání). Jestliže stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě až 12. března 1999, nedodržel stanovenou lhůtu.
Podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, nebot' lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8.4.1999
JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj