IV.ÚS 66/98 · Ústavní soud České republiky

IV.ÚS 66/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 16. března 1998 ve věci návrhu J.N., zastoupeného JUDr. M.Š., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 9 To 158/97, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

V ústavní stížnosti ze dne 9. 2. 1998 stěžovatel uvádí, že výše uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. 28 T 38/97, zamítajícímu jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu. Stěžovatel uvádí, že je ve vazbě protiprávně, neboť od jeho zadržení do doby rozhodnutí o vzetí do vazby uplynula více než 24 hodinová lhůta. Podle názoru stěžovatele, orgány činné v trestním řízení postupovaly v rozporu s čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a proto žádá, aby Ústavní soud výše citované usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil.

IV. ÚS 66/98

Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 10 Nt 1409/96, stěžovatel byl vzat do vazby usnesením tohoto soudu ze dne 20. 8. 1996, čj. 10 Nt 1409/96-9, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 30. 8. 1996. Námitky stěžovatele o omezení jeho osobní svobody již v souvislosti s rozhodováním o vzetí do vazby se tedy věcně vztahují k usnesení okresního soudu, které však ústavní stížností napadeno nebylo, zatímco usnesení Vrchního soudu v Praze je rozhodnutím věcně zaměřeným k nepropuštění z vazby.

Vzhledem k tomu, že důvody uváděné v ústavní stížnosti se ve skutečnosti vztahují k jinému než napadenému usnesení a jiné další důvody, pro které by Ústavní soud mohl toto usnesení přezkoumat, nebyly uvedeny, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. března 1998

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj