Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 62/98 ECLI:CZ:US:1998:4.US.62.98 AI generated

IV.ÚS 62/98 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 62/98
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti E.N., zastoupené JUDr. L.L., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 1997, č.j. 1 Co 162/97-98, takto: Ústavnímu soudu byla dne 10. 2. 1998 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, č. j. 23 C 6/97-87. Uvedeným usnesením bylo zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti ve věci o ochranu osobnosti. Stěžovatelka tvrdí, že došlo k porušení čl. 10, čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a proto obě rozhodnutí navrhuje zrušit.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 62/98 · Ústavní soud České republiky: L.L., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 1997, č.j. 1 Co 162/97-98, takto: Ústavnímu soudu byla dne 10. 2. 1998 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, č. j. 23 C 6/97-87. Uvedeným usnesením bylo zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti ve věci o ochranu osobnosti. Stěžovatelka tvrdí, že došlo k porušení čl. 10, čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a proto obě rozhodnutí navrhuje zrušit.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti E.N., zastoupené JUDr. L.L., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 1997, č.j. 1 Co 162/97-98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavnímu soudu byla dne 10. 2. 1998 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, č. j. 23 C 6/97-87. Uvedeným usnesením bylo zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti ve věci o ochranu osobnosti. Stěžovatelka tvrdí, že došlo k porušení čl. 10, čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a proto obě rozhodnutí navrhuje zrušit.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon"), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona), případně dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

V daném případě lhůta pro podání ústavní stížnosti počala plynout dnem, kdy nabylo právní moci usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 1997, č. j. 1 Co 162/97-98, tj. dnem 9. 12. 1997. Byla-li tedy ústavní stížnost podána (podle razítka podací pošty) dne 9. 2. 1998 (pondělí), tj. 63. den, stalo se tak po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Poslední den lhůty pro případné podání ústavní stížnosti připadl na den 6. 2. 1998 (pátek).

Ústavní soud připomíná, že kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona neumožňuje prominutí ani prodloužení lhůty pro podání ústavní stížnosti a zejména pak speciální úpravu v tom, že počítání lhůty počíná již dnem právní moci rozhodnutí.

Soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj