Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 199/98 ECLI:CZ:US:1998:4.US.199.98 AI generated

IV.ÚS 199/98 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 199/98
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti H.A., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 4 To 794/97, ze dne 16. 2. 1998, takto: Stěžovatel se svou ústavní stížností, podanou faxovým podáním dne 30. 4. 1998, potvrzenou písemným podáním, ústavnímu soudu došlým dne 4. 5. 1998, domáhá z důvodů, které podrobně v ústavní stížnosti rozvádí, zrušení rozsudku, vydaného po projednání ve veřejném zasedání, u kterého byl stěžovatel přítomen, Krajským soudem v Ústí nad Labem, sp. zn. 4 To 794/97, dne 16. 2. 1998.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 199/98 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížnost spojil stěžovatel s návrhem na zrušení ustanovení § 139 odst. I písm. a) trestního řádu, podle kterého je rozsudek pravomocný, a nestanoví-li zákon něco jiného, i vykonatelný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 199/98 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti H.A., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 4 To 794/97, ze dne 16. 2. 1998, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatel se svou ústavní stížností, podanou faxovým podáním dne 30. 4. 1998, potvrzenou písemným podáním, ústavnímu soudu došlým dne 4. 5. 1998, domáhá z důvodů, které podrobně v ústavní stížnosti rozvádí, zrušení rozsudku, vydaného po projednání ve veřejném zasedání, u kterého byl stěžovatel přítomen, Krajským soudem v Ústí nad Labem, sp. zn. 4 To 794/97, dne 16. 2. 1998.

Ústavní stížnost spojil stěžovatel s návrhem na zrušení ustanovení § 139 odst. I písm. a) trestního řádu, podle kterého je rozsudek pravomocný, a nestanoví-li zákon něco jiného, i vykonatelný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští.

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Jak plyne se shora citovaného zákonného ustanovení, počala běžet stěžovateli zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti dnem právní moci napadeného rozsudku, jímž je den 16. 2. 1998. Jestliže tedy stěžovatel podal ústavní stížnost teprve dne 30. 4. 1998, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro její podání, a proto byla jeho ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č 182/1993. Sb. odmítnuta, aniž byl stěžovatel dále Ústavním

2 IV. ÚS 199/98

soudem vyzýván k odstranění formální vady, spočívající v nedostatku právního zastoupení (§ 30 citovaného zákona).

Spojeným návrhem na zrušení ustanovení § 139 odst. 1 písni. a) trestního řádu se Ústavní soud nemohl zabývat nejen proto, že ústavní stížnost byla odmítnuta, ale také proto, že stěžovatel není k návrhu na zrušení uvedeného zákonného ustanovení legitimován s ohledem na to, že v jeho případě nejsou splněny podmínky ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 1998

JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj