III.ÚS 449/98 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 449/98-7

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 12. listopadu 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti J.N, zastoupeného JUDr. J.Š., proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 39 Co 7/98, ze dne 15. června 1998, a Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 20 C 114/95, ze dne 31.října1997, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 22. října 1998, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. června 1998, sp. zn. 39 Co 7/98, a Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. října 1997, sp. zn. 20 C 114/95. Uvedl, že těmito rozhodnutími byl zamítnut návrh, kterým se domáhal restitučního nároku - uložení povinnosti žalovanému uzavřít s ním dohodu o vydání nemovitostí. Podle jeho přesvědčení soudy, které mu restituční nárok nepřiznaly, porušily jeho právo, zaručené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Opět poukázal na otázku jeho občanství, jakož i na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, týkající se nároků vzniklých po soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb., a podle zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

III. ÚS 449/98-8

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí bylo zjištěno, že se soudy obou stupňů v řízení a ve svých rozhodnutích nedostaly do rozporu s právy, zakotvenými v hlavě páté, ani s čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jak se stěžovatel dovolává. Hodnocení provedených důkazů a z toho vyvozené právní závěry vycházejí z obsahu zákona č. 89/1991 Sb., a jsou v souladu také s judikaturou Ústavního soudu. Poněvadž odůvodnění rozsudku Městského soudu Praze sp. zn. 39 Co 7/78, ze dne 15. června 1998, je obsáhlé a vyčerpávající, a to i pokud jde o aplikaci úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy americkými č. 169/1929 Sb., při hodnocení splnění podmínky českého občanství na straně oprávněné osoby (§ 3 odst. 1 zák. č. 87/1991 Sb.), Ústavní soud na ně odkazuje.

S ohledem na výše uvedené byla stížnost, jako zjevně neopodstatněná, podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 1998

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III. senátu Ústavního soudu