III.ÚS 383/98 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 383/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání, a bez přítomnosti účastníků, dne 28. ledna 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti J.F., zastoupeného JUDr. F.P., proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 67/98-33, ze dne 26. března 1998, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou v zákonné lhůtě, se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 1998, č. j. 22 Co 67/98-33. Uvedl, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 byla zamítnuta jeho žaloba o zaplacení částky 2.598,- Kč, kterou vynaložil v řízení před ústavním soudem ve věci, vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 176/96

. Poněvadž ústavní stížnost byla úspěšná, vynaloženými náklady mu vznikla škoda, kterou uplatnil proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti, když byla zaviněna nezákonným soudním rozhodnutím. Jelikož označené rozhodnutí soudu I. stupně bylo Městským soudem v Praze potvrzeno, cítí se dotčen na právech, zakotvených v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 17 C 123/97 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 67/98-33, ze dne 26. března 1998, nebyl shledán zásah do práv navrhovatele, jichž se ve stížnosti dovolává. Odvolací soud se vypořádal s námitkami stěžovatele proti rozsudku soudu I. stupně, také jeho odůvodnění je vyčerpávající. S ohledem na tato zjištění a obsah stížnosti ústavní soud na citovaný rozsudek odkazuje, když se s právním posouzením věci a jeho odůvodněním ztotožňuje.

III. ÚS 383!98-9

Pro výše uvedené byla stížnost shledána zjevně neopodstatněnou, a proto ji Ústavní soud ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III . senátu Ústavního soudu