III.ÚS 382/98 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném s předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti V. P., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Peřinou, advokátem, Široká 24, Chrudim I/24, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 20 Co 105/98-54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. 6 C 110/97-40, ze dne 20. 11. 1997, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhoval podal dne 31. 8. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 1. 9. 1998. Ústavní stížnost směřovala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 20 Co 105/98-54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. 6 C 110/97-40, ze dne 20. 11. 1997, jimiž podle názoru navrhovatele bylo porušeno jeho právo na spravedlivý soudní proces, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Současně navrhovatel sdělil Ústavnímu soudu, že proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové bylo podáno dovolání.

Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 3. 1999, sdělil navrhovatel, že jeho dovolání bylo úspěšné a Nejvyšší soud ČR usnesením, čj. 20 Cdo 2317/98-70, ze dne 24. 2. 1999, zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovatel svým podáním vzal ústavní stížnost výslovně zpět a navrhl, aby Ústavní soud řízení zastavil.

Podle § 77 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může stěžovatel ústavní stížnost vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

Vzhledem k tomu, že v předmětné věci Ústavní soud ještě nenařídil jednání ani ve věci nerozhodoval mimo ústní jednání, vyhověl návrhu na zpět vzetí ústavní stížnosti a rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na náhradu nákladů podaného V. P., zastoupeným JUDr. Vlastimilem Peřinou, advokátem v Chrudimi, Široká 24, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel podal dne 31. 8. 1998 ústavní stížnost, která směřovala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 20 Co 105/98-54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. 6 C 110/97-40, ze dne 20. 11. 1997 a současně sdělil Ústavnímu soudu, že proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání.

Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 3. 1999, sdělil navrhovatel, že jeho dovolání bylo úspěšné a Nejvyšší soud ČR usnesením, čj. 20 Cdo 2317/98-70, ze dne 24. 2. 1999, zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovatel svým podáním vzal ústavní stížnost výslovně zpět a navrhl, aby Ústavní soud řízení zastavil.

Uvedeným podáním ze dne 25. 3. 1999 žádal navrhovatel přiznání náhrady nákladů v řízení u Ústavního soudu za dva úkony právní pomoci po 1.000 Kč a dvakrát paušál po 75 Kč s odůvodněním, že ústavní stížnost byla podána důvodně.

Náhrada nákladů zastoupení je upravena v § 83 zákona, o Ústavním soudu, tak, že o této náhradě rozhoduje soudce zpravodaj v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Důvodem, pro který může být náhrada nákladů přiznána jsou podle § 83 odst. 1 cit. zákona výlučně osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením. Jak z uvedeného ustanovení vyplývá, není rozhodování o nákladech spojeno s tím, zda Ústavní soud ústavní stížností vyhoví či nikoliv. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nedoložil skutečnosti, které by opravňovaly Ústavní soud k rozhodnutí, že osobní a majetkové poměry navrhovatele nejsou dostačující k zaplacení nákladů spojených se zastoupením, Ústavní soud návrh na náhradu nákladů zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu