III.ÚS 272/98 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci navrhovatele R.M., o návrhu ze dne 5. června 1998, t a k t o : Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 10. června 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Okresního soudu v Ostravě, který jej dne 16. prosince 1971 odsoudil k trestu odnětí svobody na 2 roky a 9 měsíců. Uvedl, že podle jeho přesvědčení byl soudem porušen zákon, stejně tak byl porušen zákon i bývalou GP, u níž žádal zrušení rozsudku a tak umožnění nového projednání jeho věci.
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 272/98 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Full text
III. ÚS 272/98-4 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele R.M., o návrhu ze dne 5. června 1998, t a k t o :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění :
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 10. června 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Okresního soudu v Ostravě, který jej dne 16. prosince 1971 odsoudil k trestu odnětí svobody na 2 roky a 9 měsíců. Uvedl, že podle jeho přesvědčení byl soudem porušen zákon, stejně tak byl porušen zákon i bývalou GP, u níž žádal zrušení rozsudku a tak umožnění nového projednání jeho věci.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo zjištěno, že stížnost navrhovatele směřuje proti rozsudku soudu ze dne 16. prosince 1971, ze sdělení GP ČR sp. zn. V/l Pz 7 073/92, připojeného k návrhu, že podnět navrhovatele k podání stížnosti pro porušení zákona byl dne 21. února 1992 odložen.
Pro výše uvedená zjištění, z nichž je nepochybné, že stěžovatel podal návrh k Ústavnímu soudu po lhůtě, stanovené v § 72 odst. 2 citovaného zákona, byl návrh, ve smyslu § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Je třeba uvést, že stěžovatel neodstranil vady návrhu, a to i přes doručenou výzvu
III. ÚS 272/98-5
a poučení o následcích neodstranění vad, což by bylo důvodem pro jeho odmítnutí dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Brně dne 17. července 1998
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj