III.ÚS 169/98 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 169/98-13

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatelů 1) J.N. a 2) V.N., zastoupených advokátem Mgr. M.P., o návrhu ze dne 6. dubna 1998, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 10. dubna 1998, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudků Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. ledna 1998, č.j. 18 Co 75197-119, Okresního soudu v Náchodě ze dne 10. prosince 1996, č. j. 11 C 193/95-94, a usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. ledna 1997 č.j. 11 C 193/95-108. Uvedli, že v řízení o určení vlastnictví k nemovitosti - k parcele č. 1285/1 o vým. 1.046 m2, nacházející se v katastrálním území O., se soudy nezabývaly výhradami stěžovatelů proti nabývacímu titulu žalobce a ani nevysvětlily, proč to nepokládaly za potřebné. Krajský soud pak, dle názoru stěžovatelů, při svém rozhodování porušil právo na spravedlivé projednání jejich záležitosti, zaručené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, soudy obou stupňů jednaly v rozporu s čl. 95 Ústavy České republiky, když neuznaly nabytí práv stěžovatelů ke spornému pozemku vydržením.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

III. ÚS 169/98-14

Z obsahu spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 11 C 193/95, rozsudků Okresního soudu v Náchodě č. j. 11 C 193/95-94, ze dne 10. prosince 1996, a Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 18 Co 75/97 a 18 C 76/97-119, ze dne 14. ledna 1998, bylo zjištěno, že soudy obou stupňů se v řízení a ve svých rozhodnutích nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, a jak vyplývá z vyčerpávajících odůvodnění jejich rozsudků, vypořádaly se také se všemi námitkami stěžovatelů. Proto byla ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou a bylo o ni rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 23. června 1998

JUDr. Pavel Holländer

předseda senátu