Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 476/98 ECLI:CZ:US:1999:2.US.476.98 AI generated

II.ÚS 476/98 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 476/98
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. L. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23, mimo ústní jednání, t a k t o Stěžovatelka napadla ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23. Tento rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 3. 9. 1996 a téhož dne nabyl právní moci. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v tehdy platném znění, bylo stížnost třeba podat do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva připouští. Ode dne právní moci rozsudku, který byl napaden ústavní stížností, však uplynula podstatně delší doba.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 476/98 · Ústavní soud České republiky: H., zastoupené JUDr. L. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23, mimo ústní jednání, t a k t o Stěžovatelka napadla ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23. Tento rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 3. 9. 1996 a téhož dne nabyl právní moci. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v tehdy platném znění, bylo stížnost třeba podat do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva připouští. Ode dne právní moci rozsudku, který byl napaden ústavní stížností, však uplynula podstatně delší doba.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

II. ÚS 476/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. L. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23, mimo ústní jednání, t a k t o

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění:

Stěžovatelka napadla ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, č. j. 44 Ca 37/96-23. Tento rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 3. 9. 1996 a téhož dne nabyl právní moci. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v tehdy platném znění, bylo stížnost třeba podat do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva připouští. Ode dne právní moci rozsudku, který byl napaden ústavní stížností, však uplynula podstatně delší doba.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem, aniž bylo třeba zkoumat otázku nepřípustnosti návrhu, když věc se vracela příslušnému pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci podle § 9 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. února 1999 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu