II.ÚS 458/98 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu JUDr. B. G., zastoupeného advokátem JUDr. M. N., na obnovu řízení ve věci usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, č. j. Dne 29. 10. 1998 se navrhovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností: 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 1998, sp. zn. 4 To 39/98,
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 458/98 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud nejdříve přezkoumal návrh z hlediska podmínek pro řízení před Ústavním soudem. Podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí být nálezy odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Obdobně není odvolání přípustné proti usnesení Ústavního soudu podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Řízení před Ústavním soudem je proto v důsledku zvolené podoby specializovaného a koncentrovaného modelu ústavního soudnictví v České republice řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná.
Full text
Návrh na obnovu řízení ve věci nálezu Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu JUDr. B. G., zastoupeného advokátem JUDr. M. N., na obnovu řízení ve věci usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, č. j.
III. ÚS 161/98-18
, mimo ústní jednání, takto
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění:
Dne 29. 10. 1998 se navrhovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností: 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 1998, sp. zn. 4 To 39/98,
2) s návrhem na obnovu řízení ve věci nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, č. j.
III. ÚS 161/98-18
, kterým byla zamítnuta ústavní stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 1998, č. j. 8 To 111/98.
Protože v jednom podání šlo o dvě různé věci a dvě různá řízení, byl návrh na obnovu řízení ve věci nálezu Ústavního soudu, č. j.
III. ÚS 161/98-18
, vyčleněn pod zvláštní spisovou značku.
Ústavní soud nejdříve přezkoumal návrh z hlediska podmínek pro řízení před Ústavním soudem. Podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí být nálezy odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Obdobně není odvolání přípustné proti usnesení Ústavního soudu podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Řízení před Ústavním soudem je proto v důsledku zvolené podoby specializovaného a koncentrovaného modelu ústavního soudnictví v České republice řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná.
Obdobně zákon o Ústavním soudu nezná možnost obnovy řízení. Podle § 63 tohoto zákona se pro řízení před Ústavním soudem použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení, pokud zákon o Ústavním soudu nestanoví jinak. Použití těchto předpisů přiměřeným způsobem je možné pouze v těch typech řízení, které stanoví čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR a které z hlediska postupu konkretizuje zákon o ústavním soudu, kterým jsou při svém rozhodování soudci Ústavního soudu vázáni. Tento zákon stanoví ve smyslu čl. 88 odst. 1 Ústavy ČR, kdo a za jakých podmínek je oprávněn
podat návrh na zahájení řízení. Návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu nezná, a tudíž v této věci nepřichází do úvahy přiměřené použití ustanovení § 228 a následujících o.s.ř. Druhy řízení a jejich důvody taxativně vypočítává Ústava ČR a proto možnost podpůrného použití ustanovení o.s.ř. nemůže vést k jejich rozšíření, nýbrž může sloužit pouze pro postup při řízení, která jsou v ústavě ČR a v zákoně o Ústavním soudu výslovně uvedena. Zákon o Ústavním soudu také obnovu řízení připouští pouze v řízení o ústavní žalobě proti prezidentu pro velezradu. Z toho třeba dovodit, že obnova v jiných případech není možná, nebot' by zákonodárce musel stanovit jinak,již z toho důvodu, že o obnově rozhoduje soud, který rozhodoval v prvním stupni, což s ohledem na povahu řízení před Ústavním soudem možné není.
Jen mimochodem Ústavní soud poznamenává, že i kdyby to bylo možné, bránilo by použití institutu obnovy řízení v tomto případě ustanovení 5 229 písm. b) o.s.ř., nebot' důvody uváděné navrhovatelem je možno uplatnit v jiném řízení.
Ústavní soud se proto zabýval nesplněním dalších obecných požadavků na podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. V daném případě zkoumání splnění podmínek pro řízení nepřicházelo do úvahy, nebot' šlo o návrh, který zákon o Ústavním soudu nezná a tudíž přirozeně pro jeho projednání nestanoví nějaké podmínky.
Podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, není-li Ústavní soud k jeho projednání příslušný. Podmínky těchto ustanovení byly naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 1998 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu