Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 116/98 ECLI:CZ:US:1998:1.US.116.98 AI generated

I.ÚS 116/98 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 116/98
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele D. V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Dle navrhovatelova tvrzení Okresní soud v Hodoníně odsoudil navrhovatele za trestný čin loupeže, který nespáchal a který mu nebyl prokázán. Z toho důvodu podal návrh na obnovu řízení v téže věci, který byl okresním soudem zamítnut jako nedůvodný, čímž byla porušena navrhovatelova základní práva.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 116/98 · Ústavní soud České republiky: obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), neboť k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie o tomto posledním prostředku (§ 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

I. ÚS 116198

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele D. V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v

Hodoníně z 24. 5. 1995, takto,

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dle navrhovatelova tvrzení Okresní soud v Hodoníně odsoudil navrhovatele za trestný čin loupeže, který nespáchal a který mu nebyl prokázán. Z toho důvodu podal návrh na obnovu řízení v téže věci, který byl okresním soudem zamítnut jako nedůvodný, čímž byla porušena navrhovatelova základní práva.

Ústavní soud po přezkoumání nejasného a nepřesného návrhu dospěl k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní práva nebo svobody, zaručené ústavním zákonem, byly rozhodnutím soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.), dále navrhovatel neuvedl, které trestní věci se návrh týká, neoznačil důkazy, kterých se dovolává, neuvedl, čeho se domáhá a ústavní stížnost nebyla podána v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.). Z ústavní stížnosti rovněž nebylo patrné, zda navrhovatel dříve, než se

I. ÚS 116198

obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), neboť k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie o tomto posledním prostředku (§ 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Na základě výše uvedených skutečností ústavní soud navrhovatele na uvedené nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel vytknuté vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 4. května 1998

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu