IV.ÚS 353/97 · Ústavní soud České republiky
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ř., zastoupené advokátem JUDr. J.M., Ústavní soud obdržel dne 25. 9. 1997 ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 10 Co 350/97, ze dne 28. 5. 1997. Tímto ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl změněn rozsudek Okresního soudu v Bruntále, jímž byla před obecnými soudy žalovanému městu ZH stanovena povinnost stěžovateli vydat nemovitosti ve výroku rozsudku soudu I. stupně označené, tak, že žaloba stěžovatele na vydání předmětných nemovitostí byla zamítnuta.
Legislator headnote
AI generatedIV.ÚS 353/97 · Ústavní soud České republiky: J.M., Ústavní soud obdržel dne 25. 9. 1997 ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 10 Co 350/97, ze dne 28. 5. 1997. Tímto ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl změněn rozsudek Okresního soudu v Bruntále, jímž byla před obecnými soudy žalovanému městu ZH stanovena povinnost stěžovateli vydat nemovitosti ve výroku rozsudku soudu I. stupně označené, tak, že žaloba stěžovatele na vydání předmětných nemovitostí byla zamítnuta.
Full text
IV. ÚS 353/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ř., zastoupené advokátem JUDr. J.M.,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 25. 9. 1997 ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 10 Co 350/97, ze dne 28. 5. 1997. Tímto ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl změněn rozsudek Okresního soudu v Bruntále, jímž byla před obecnými soudy žalovanému městu ZH stanovena povinnost stěžovateli vydat nemovitosti ve výroku rozsudku soudu I. stupně označené, tak, že žaloba stěžovatele na vydání předmětných nemovitostí byla zamítnuta.
Z uvedeného zjištění, které Ústavní soud učinil k ústavní stížnosti připojeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 1997, je patrno, že v daném případě byl rozsudkem odvolacího soudu změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, a je tedy ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 pístu. a) o.s.ř. proti rozsudku odvolacího soudu evidentně dovolání přípustné. Stěžovatel také, jak je patrno z jeho podání ze dne 22. 9. 1997, dovolání k Nejvyššímu soudu ČR proti ústavní stížností napadenému rozsudku podal, zatím však o něm nebylo rozhodnuto. Za tohoto stavu, kdy, jak shora uvedeno, je přípustnost dovolání evidentní a Nejvyšší soud ČR se jím bude muset zabývat věcně, nelze učinit jiný závěr než ten, že v případě stěžovatele zatím nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.), a Ústavní soud proto musel jeho stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. října 1997
JUDr.Eva Zarembová soudce zpravodaj