IV.ÚS 288/97 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 288/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu A.P., zastoupené advokátem Mgr. J.M., na prohlášení zákona č. 143/1947 Sb., za neplatný a bez právních účinků, případně na zrušení § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1 zákona č. 143/1947 Sb. a § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., a to v části věty "od 25. února 1948",

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka podala dne 4. 8. 1997 ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 28 Ca 378/96, ze dne 30. 4. 1997, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okr.ú. v L., okresního pozemkového úřadu, ze dne 30. 8. 1996, č. j. 1498/96R14668/93/Ver, kterým uvedený pozemkový úřad rozhodl v řízení podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o půdě") tak, že navrhovatelka není vlastnicí nemovitostí v rozhodnutí označených. Současně s ústavní stížností podala stěžovatelka také návrh na zrušení právních předpisů, resp. jejich částí, uvedených v tomto usnesení.

Pokud jde o návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a to v části vyjádřené slovy "od 25. února 1948", konstatuje Ústavní soud, že o tomto návrhu plénum Ústavního soudu rozhodlo nálezem ze dne 25. 3. 1998, sp.

I

IV. ÚS 288/97

zn.

Pl. ÚS 45/97

, a to tak, že návrh byl zamítnut. Vzhledem k této skutečnosti je třeba považovat v této části podaný návrh za nepřípustný, neboť se týká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl (§ 35 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

V části, která se týká návrhu na zrušení zákona č. 143/1947 Sb., resp. jeho některých ustanovení, je Ústavní soud nucen opakovat stanovisko, které již vyslovil dříve, tj.že v tomto případě nejsou splněny podmínky § 74 cit. zákona o Ústavním soudu, neboť tento zákon nebyl v žádném řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti, přímo aplikován. Pokud jde o důvody, které k takovému závěru soudce zpravodaje vedly, odkazuje se plně na usnesení ÚS ČR,

sp. zn. Pl. ÚS 43/96

, ze dne 13. 5. 1997, vydané v obdobné věci téže stěžovatelky.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné návrh odmítnout, a to, pokud bylo požadováno zrušení části ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu], resp. v části požadující zrušení zákona č. 143/1947 Sb., případně jeho částí, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou [§ 43 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 64 odst. 1 písm. d) cit. zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 1998

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj