IV.ÚS 238/97 · Ústavní soud České republiky

IV. ÚS 238/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 18. srpna 1997 ve věci ústavní stížnosti L.N., zastoupeného advokátem JUDr. F.N., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 10. 1996, čj. 10 Co 820/96-129,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak ústavní soud zjistil z obsahu spisu 7 C 1027/93 Okresního soudu ve Vsetíně, nabylo napadené rozhodnutí právní moci dne 2. 1. 1997. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 4. 7. 1997, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů. Navíc je tato ústavní stížnost vzhledem k ustanovení § 75 odst. 1 ,citovaného

zákona nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně jeho práva, když nevyužil možnosti podat proti napadenému rozsudku dovolání vzhledem k ustanovení § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) a f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. srpna 1997

JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj