Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 158/97 ECLI:CZ:US:1997:4.US.158.97 AI generated

IV.ÚS 158/97 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 158/97
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 5. června 1997 ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného advokátem JUDr. M.S., proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 20. 2. 1996, čj. ZS-5-2/50-96, Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisů ZS-5-2/50-96 Ministerstva vnitra ČR a 5 A 57/96 Vrchního soudu v Praze, bylo napadené usnesení stěžovateli doručeno dne 28. 2. 1996. Byla-li tedy ústavní stížnost podáno teprve dne 7. 5. 1997, stalo se tak již po

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 158/97 · Ústavní soud České republiky: uplynutí uvedené zákonné lhůty. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 1997, čj. 5 A 57/96-46, jímž řízení o stěžovatelově žalobě bylo vzhledem k ustanovení § 248 odst. 2 písm. g) o. s. ř. zastaveno, totiž stěžovatel, i když v důvodech ústavní stížnosti mu vytýká některé nedostatky, nenapadl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

IV. ÚS 158/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 5. června 1997 ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného advokátem JUDr. M.S., proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 20. 2. 1996, čj. ZS-5-2/50-96,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í .

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisů ZS-5-2/50-96 Ministerstva vnitra ČR a 5 A 57/96 Vrchního soudu v Praze, bylo napadené usnesení stěžovateli doručeno dne 28. 2. 1996. Byla-li tedy ústavní stížnost podáno teprve dne 7. 5. 1997, stalo se tak již po

- 2 - IV. ÚS 158/97

uplynutí uvedené zákonné lhůty. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 1997, čj. 5 A 57/96-46, jímž řízení o stěžovatelově žalobě bylo vzhledem k ustanovení § 248 odst. 2 písm. g) o. s. ř. zastaveno, totiž stěžovatel, i když v důvodech ústavní stížnosti mu vytýká některé nedostatky, nenapadl.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. června 1997

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj